Poprvé na výcviku u H. Svrčinové - JS Bzenec

Jak mě chytl v Týnci pohled na svět z koňského hřbetu a moc mi chyběl, tak jsem si řekla, že bych se mohla více zdokonalit v jízdě v sedle na koni. Neuplynulo mnoho času a domluvila jsem si výcvikovou hodinu u Hanky Svrčinové ve Bzenci, kterou jsem si vyhledala na internetu.
Má první hodina proběhla dne 22.8. 2010. Byl to moc pěkný a slunečný den a já se u něj hodně zapotila. Dostala jsem k odježdění Bobánka, nějak jsem se na něj "vyškrábala" a mohlo se jít makat. Měla jsem opravdu velké obavy, že jsem vše zapomněla, ale nakonec to nebyla taková hrůza, na to, že jsem na koni neseděla od roku 2002, musela jsem být na sebe hrdá...
Hanka po mě chtěla klus - to mě nepřekvapilo, ale cval? Z toho jsem měla velké obavy, nakonec to bylo příjemnější a houpavější, než-li klus. Ikdyž mi nohy a ruky skákaly, já jsem byla ráda, že vůbec udržím v sedle. A co teprve, když mělo přijít na mini skákání - to jsem jen vykulila oči a říkala si: "to mi nějak věřite, že se nezapleštím". Ano, věřila mi a já jsem to opravdu zvládla a nespadla...
Druhý den, to musím uznat, byl pro mě velmi bolestivý, měla jsem svalovou horečku a nemohla jsem vyjít schody do patra, ale byla jsem ze všeho tak nadšená, že mi to bylo fuk...
Takový byl můj první den na výcviku ve Bzenci po cca 8 letech neježdění...

Další lekce výcviku - odkaz na fotografie:

1. - 10. výcviková lekce v roce 2010